Správně vás napadá, že se jedná o období Velké průmyslové revoluce. V časech, kdy se enormně dařilo těžbě a snad všem oblastem výroby, bylo potřeba lidem práci co nejvíce usnadnit. Cílem bylo také navýšit kapacity výroby a spolu s tím i samotný prodej výrobků a následný zisk. A právě v těchto časech spatřily světlo světa první, byť toho času ještě historické, obráběcí stroje.
Vznik automatických strojů, které známe dnes, ale datujeme až do pozdějšího období, konkrétně do dvacátého století. V jeho prvním desetiletí už hovoříme o základech CNC obrábění, takzvaném NC obrábění. Číslicové řízení jako takové, na kterém vlastně celé dnešní CNC stojí, pak datujeme do 40. let. Vyvinulo se ve Spojených státech amerických a celá technika obrábění z něj těží prakticky do dnešních dnů.
Americký základ
Obráběcí stroje, jež se nespecifikují pouze na jednu operaci, ale jsou naprogramovány na více kroků, nazýváme CNC centry. První takové, tedy NC centrum, vzniklo mezi 50. a 60. lety v Americe.
V 70. letech přišla malá revoluce – začaly se naplno využívat počítačové systémy, což umožnilo editaci programů a jejich ukládání. NC tak mělo čím dál blíže k dnešnímu modernímu CNC.
Moderní přístroje pro samostatnou práci
S příchodem 80. let se věci posouvají dopředu. K tomuto období se v podstatě datuje novodobé CNC. Používají se senzory pro sledování pohybu objektů a obecně se naplno dostává ke slovu automatizace. O deset let později přichází ke slovu zpřesňování a zdokonalování systémů následně otevírají takzvanou novou éru obrábění. Dnešní vývoj spočívá především v harmonizaci Hardware a Software a ve zdokonalování umělé inteligence.
Historie obrábění je pestrá a dnes mluvíme o skutečné vědě. Zatímco dříve vznikaly pouze různě tvarované šrouby a kovové regály, 21. století představuje robotické přístroje schopné samostatné činnosti. O tom, že obrábění ukrývá obrovskou a velmi nadějnou budoucnost techniky, ani nemusí být řeč.